Kdo uteče vyhraje!?

7. červenec 2010 | 18.06 | rubrika: Bez názvu

Armádě hrozí hromadné odchody vojáků

V české armádě to vře. Poté, co se nově vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných domluvila, že dvě miliardy korun na platy učitelů ušetří na mzdách a příplatcích vojáků, hrozí podle zjištění Práva hromadné odchody. 

Vojáci mají ze zákona zakázáno demonstrovat, proto svoji nespokojenost ventilují prostřednictvím peticí, internetových diskusí a dopisů do redakcí. Do Práva jich přišly desítky a všechny znějí podobně: Chystané škrty budou hlavně pro vojáky v základních funkcích neúnosné a řada vojáků raději z armády odejde.

"Jak nám sáhnou na peníze, tak mě tam nikdo neudrží," řekl jeden z vojáků Právu. Je otázkou, zda své výhrůžky splní, protože v době ekonomické krize a vzrůstající nezaměstnanosti budou odcházející vojáci hledat novou práci jen stěží.

Když zaplatím nájem, půjčky a další nutné platby, nebudu už mít na cestu do práce.

Většina na průměrný plat nedosáhne

Koalice se zatím dohodla, že sníží příslušníkům armády platy o pět procent a o 36 procent zredukuje přídavek na bydlení. Průměrný měsíční plat vojáků je 24 676 korun a přídavek na bydlení činí 10 tisíc. Na průměrný plat ale většina z 25 tisíc vojáků nedosáhne. Šest tisíc vojáků na základních funkcích v šesté platové třídě bere mezi 15 a 16 tisíci hrubého. Dalších zhruba 10 tisíc je v platových třídách 7 až 9 (například velitel družstva nebo čety) a mají hrubý příjem 17 až 22 tisíc korun.

"Já jsem si propočítal, že když zaplatím nájem, splátku půjčky a některé další nutné platby, nebudu mít ani na dojíždění do práce na celý měsíc. Dojíždím každý den 53 kilometrů tam a 53 kilometrů zpět. A to znám kolegy, kteří denně dojíždí ještě dál. Ale jestli chtějí být alespoň trochu s rodinami, tak to podstupují. V podstatě některým z nás ani nezbude než odejít," napsal v diskusi serveru problemyvarmade.cz jeden z vojáků.

Podle dopisu jedné z příslušnic armády o odchodu uvažují i ti, kteří do ní nepřišli kvůli příplatkům, ale kvůli specializaci, která je baví. "Všichni z mého oboru svou práci milujeme a nechceme se jí vzdát. Bohužel budeme možná nuceni... Je samozřejmé, že jsme taky tu práci začali dělat za určitých podmínek, které nám teď vyhovují, a za horších už ji řada z nás dělat nebude," uvedla v dopise.

Výhody a nevýhody

Vojáci často argumentují tím, že příplatek na bydlení dostávají jako kompenzaci za to, že mohou být převeleni kamkoli po republice. Vojáci také nesmějí být členy politických stran, nemají odbory a mají zakázáno stávkovat. "Podnikat smějí jen velice omezeně s vystaveným povolením od nadřízeného, což není zrovna snadné," napsal Právu jeden z vojáků.

Členové armády mají ale také výhody. Kromě příspěvku na bydlení mají při odchodu nárok na výsluhový příspěvek a jednorázové odbytné. Po pěti letech je odbytné pětinásobek průměrného platu, po 10 letech desetinásobek. Pokud voják sloužil 15 let, může si vybrat buď 12,5násobek průměrného platu, nebo měsíční příspěvek ve výši pěti procent z průměrného měsíčního hrubého platu. S odslouženými lety dávka, kterou vojáci dostávají, až do odchodu do důchodu, stoupá. Po 20 letech je to 36 procent a po 35 odsloužených letech 60 procent.

Výsluhový příspěvek v současné době pobírá 17 180 bývalých vojáků z povolání. Průměrná výše je 11 421 korun. Roční objem prostředků na výplatu výsluhových příspěvků je zhruba 2,3 miliardy korun.

žádné komentáře | přidat komentář

???

28. červen 2010 | 20.58 | rubrika: Bez názvu

Česká armáda vyhodila desítky miliónů za nevhodný bezpilotní vrtulník

Korupce, nebo šlendrián? Jak jinak vysvětlit fakt, že si armáda objednala bezpilotní špionážní vrtulník pro misi v Afghánistánu za 46 miliónů, aby posléze zjistila, že je pro tamní podmínky nevyhovující, a koupila jiný za 111,5 miliónu? Na podezřelé okolnosti poukázal ve svých zjištěních Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě, kterou má Právo k dispozici a má ji v pondělí projednat vláda.


O co vlastně jde? Vojenská policie chtěla koupit mezi lety 2005–2008 pro Útvar speciálních operací (SOG) působící v Afghánistánu tzv. mobilní pozorovací a identifikační systém do tropických oblastí SR 200 a SR 100. Pod tímto označením se vlastně skrývají malé špionážní vrtulníky s připevněnými kamerami. Jejich hlavní funkcí bylo vytvořit systém ostrahy (doprovázení kolon či přenos dat) a monitorování objektů, osob či vozidel.

Podle zprávy NKÚ smlouva v hodnotě 46 miliónů korun byla uzavřena 26. června 2006, tedy těsně před volbami. Od konce roku 2006 do října 2007 došlo celkem ke čtyřem změnám rozhodnutí o financování akce a cena se znásobila.

Drahé vylepšení

V té době dodavatel, státní podnik LOM, jenž původně americké vrtulníky modernizoval, ministerstvu navrhl podle kontrolorů dražší variantu, a to "změnu specifikace a nahrazení původních telemetrických modulů SR 200 a SR 100 modulem SR 20, přestože původně navrhované moduly měly dostatečnou maximální rychlost a letovou výdrž a byly určeny pro ochranu a monitorování kolon a monitorování větších území na delší vzdálenosti (5–30 km)".

Podle zjištění NKÚ nebyl systém SR 20 vhodný kvůli malé nosnosti, krátkému doletu a nedostatečné době letu. "Dodávka tohoto modulu byla přesto na základě dodatku smlouvy ze dne 27. listopadu 2007 uskutečněna," dodává zpráva NKÚ.
Stalo se tak prý i přesto, že měsíc předtím již zmíněný Útvar speciálních operací (SOG) "obeznámil dopisem Hlavní velitelství Vojenské policie (VP), že modul SR 20 nesplňuje požadované technické a výkonové parametry pro plnění úkolů v zahraničních misích".

Obrana: vinu nese Vojenská policie

Zpráva NKÚ shrnuje, že dodávka SR 20 byla realizována se zpožděním 14 měsíců oproti původní smlouvě, za cenu zvýšenou ze 46 miliónů Kč o 65,5 miliónu na 111,5 miliónu, "a přitom nesplňovala původně požadované parametry".

Ministerstvo hází vinu na Vojenskou policii, která má vlastní akviziční program, od kauzy dává ruce pryč a závěry NKÚ zpochybňuje. Cenu překračující původní částku o více než 142 procent resort vysvětluje dodatečnou výbavou.

Podle mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičové je třeba do výpočtů zahrnout dodatečné vybavení, jako jsou kamery, speciální vozidla pro převoz systémů, osvětlovací soupravy, polní počítačové sítě, systém ochrany perimetru, antény a satelitní telefony.

"Systém musí být schopen fungovat nezávisle na jakékoli další podpoře. Nestačí tedy samotný nákup vrtulníků, ale také dalších komponentů důležitých pro správnou funkci," uvedla Kubovičová.

Vojenská policie je součástí resortu obrany. "O zakázce nerozhodovalo ministerstvo obrany. Po celou dobu akvizičního procesu byl nákup systému pouze v kompetenci VP," řekla však Právu mluvčí resortu Lucie Kubovičová.

Podle ní naopak z dohledaných dokumentů Vojenské policie vyplývá, že Útvar speciálních operací (SOG) vrtulník SR 100 označil za nevyužitelný v Afghánistánu, a naopak preferoval SR 20. "Proto uživatel požádal o změnu specifikace na tento systém," doplnila mluvčí, a to v rozporu se zjištěním NKÚ.

Dražší nemusí znamenat lepší

Rozdíl mezi SR 100 a SR 20 je ve formě pohonu a výkonu – zatímco první vrtulník disponuje spalovacím benzínovým motorem, dražší SR 20 je poháněn pomocí lithiových baterií, má menší akční rádius a ve vzduchu vydrží průměrně 30 minut; SR 200 naopak až čtyři hodiny.

Otázka, proč je vhodnější dražší model SR 20, který má menší letovou výdrž a dolet a méně toho unese oproti výkonnějšímu SR 200, zůstává nezodpovězena.

žádné komentáře | přidat komentář

Reakce

12. červen 2010 | 09.23 | rubrika: Bez názvu

Reakce Ministerstva obrany ČR na informace médií ve věci rozpočtových škrtů

9.6.2010 • Ministerstvo obrany musí uvést na pravou míru informace, které se objevily v tisku ve dnech 8. a 9. června 2010 týkající se údajné potřeby rozpočtových škrtů v resortu ve výši 4 miliard korun.

Tyto informace se odvolávají na analýzu velitelství společných sil, kde je mj. uváděno, že se počítá s propuštěním 1 800 vojáků, zrušením vrtulníkové základny v Přerově nebo prodloužením rotace zahraničních bojových misí z nynějšího půl roku na dvojnásobek.

Všechny tyto informace se nezakládají na pravdě a Ministerstvo obrany je důrazně popírá. Analýza z května 2009 je pouze jednou z pracovních verzí, která nikdy nebyla vedením resortu Ministerstva obrany projednána, schválena a naopak byla vrácena k přepracování. Nelze ji tedy v žádném případě považovat za relevantní dokument.

Lucie Kubovičová, tisková mluvčí MO

žádné komentáře | přidat komentář

601

12. červen 2010 | 09.19 | rubrika: Bez názvu

Velitel 601. skss: Nejsme jen lovci lebek

1.6.2010 •

O nikom se nemluví tak často, jako o nich. Muži bez tváří, bez jmen. Média o nich píší jako o elitních bojovnících a lovcích teroristů. Jací jsou vojáci 601. skupiny speciálních sil ve skutečnosti? "Nejsme jen lovci lebek," říká nový velitel prostějovské jednotky podplukovník Karel Řehka.

Ač se o speciálních silách člověk dočte mnohé, většinou se nedozví nic konkrétního. Zkuste to napravit.
Obávám se, že vás zklamu. Vzhledem k tomu, že většina úkolů, které plníme, podléhá utajení, nemohu být příliš konkrétní, aniž bych porušil zákon. Co mohu říci je, že naše jednotka je jediným představitelem speciálních sil v našich ozbrojených silách. Jsme strategický nástroj, který se významně podílí na zajištění obrany a bezpečnosti České republiky.

To jste mě tedy moc nepotěšil...
Dobře, zkusím to trochu rozvést. To, že jsme strategický nástroj, znamená, že na rozdíl od ostatních jednotek Armády ČR plníme úkoly, které mají vždy strategický význam. Tomu také odpovídá naše struktura velení, která jde přímo z nejvyšší úrovně a s minimálním počtem mezistupňů. Mně, jako veliteli útvaru, velí ředitel Vojenského zpravodajství, který je přímo podřízený ministrovi obrany. Odborně mě řídí Ředitelství řízení speciálních sil.

Jinak obecně působíme ve třech základních rolích. První je speciální průzkum a zpravodajská činnost, kdy získáváme informace a analyzujeme je. Další je ofenzivní činnost. Sem patří například různé léčky, přepady, údery na cíle, sabotáže, diverzní akce, navádění munice na cíl a další úderné akce. Poslední rolí, které dnes veřejnost příliš nevěnuje pozornost, ale v budoucnu bude hrát, a to nejen podle mého názoru, celosvětově klíčovou roli, je cílená podpora a ovlivňování vybraných subjektů tak, abychom dosáhli toho, že budou pracovat ve prospěch našich vlastních cílů.

Zmínil jste průzkum. Ten přece neděláte jen vy, informace může sbírat jakákoliv vojenská jednotka, která je potřebuje.
Rozdíl je právě v tom, že při speciálním průzkumu se zjišťují informace naprosto zásadního, strategického charakteru, ve prospěch nejvyššího velení. Speciální síly při něm navíc využívají zvláštní způsoby zasazení do prostoru, nejmodernější technické prostředky a také metody a postupy, které pro ostatní vojenské jednotky nejsou běžné. Tady ale do větších detailů už zajít nemohu.

Pojďme se vrátit k té posledně jmenované roli podpory. Proč je podle vás tak důležitá?
Správně cílená a vedená podpora totiž může mít zásadní vliv na budoucí vývoj v konkrétním krizovém regionu a její vhodné použití může například předejít i vojenské krizi nebo zabránit její eskalaci. Afghánistán, kde jsme například cvičili specialisty afghánské armády nebo podporovali místní zdravotníky a policii, je toho dobrým důkazem. Pokud to bylo k plnění úkolů třeba, ošetřovali jsme také raněné, a to nejen dospělé, ale i děti, a mimo to ještě napomáhali rozvoji oblasti a podporovali tím bezpečnost a rekonstrukci země.

To jste mě dost překvapil. Až doteď jsem si myslela, že jediným zájmem českých speciálů bylo v Afghánistánu ulovit co možná nejvíc teroristů.
Naším primárním cílem nikdy není někam vyjet a někoho ulovit, i když to může být rovněž součástí úkolu, na kterou jsme také připraveni. Nejsme jen lovci lebek. Představa, že někam přijdeme, "rozkopneme dveře a postřílíme, koho uvidíme", je skutečně značně zkreslená a zavádějící. Rád bych zdůraznil, že speciální síly vždy vyhodnocují každou situaci a volí to nejlepší řešení k dosažení cíle – a to nemusí být nutně střelba a výbuchy. V Afghánistánu jsme vždy měli širší cíl. Ano, samozřejmě, součástí našeho působení byly i ryze útočné operace – například pokud jsme získali informace, že se v určitém prostoru vyskytuje někdo, kdo třeba organizuje sítě nepřítele nebo klade nálože na cesty, museli jsme podle toho jednat. Úderná akce potom může být na místě.

Použil jste slova rekonstrukce a rozvoj Afghánistánu. To je ale přece práce provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru.
V žádném případě nezdvojujeme práci rekonstrukčních týmů, které se rozvoji oblasti věnují komplexně a mají na to své experty. My Afgháncům pomáháme, pokud například působíme v oblasti, kde jiné jednotky nejsou, nemohou se tam dostat, nebo se jedná o území tak nebezpečné, že se tam nedostane žádná jiná humanitární pomoc. Totéž děláme, pokud je to potřebné ke splnění našeho vlastního úkolu.

Zkusme se bavit ještě o Afghánistánu. Jaké to je ocitnout se v zemi, jejíž jazyk neznáte, v jiném kulturním prostředí, kde vás část obyvatel nevidí ráda?
V naší jednotce platí zásada pěti P – "Perfektní přípravou předejdeš pochybnému provedení". Nikdy se nám nestalo, a také se nikdy nestane, že bychom někam vyjeli zcela nepřipraveni. Na naše první nasazení v Afghánistánu v misi Enduring Freedom v roce 2004 jsme se připravovali několik let – věděli jsme, že tam dřív či později vyrazíme. Vyměňovali jsme si zkušenosti se zahraničními partnery, čerpali jsme z knih, studovali zpravodajské informace, učili jsme se základy jazyka. Lidí, kteří v zemi nějakou dobu žili, jsme se ptali na zvyky, probírali jsme verbální i neverbální komunikaci mezi místními a tak dále. Postupem času zkušeností přibývalo a pomohlo také to, že nemálo našich vojáků se v Afghánistánu "otočilo" vícekrát. Pro operaci samotnou to byla velká výhoda – v týmu jsme měli lidi, kteří znali operační prostor, prostředí, uměli se chovat a věděli, jak jednat s místními.

Ministr obrany Martin Barták nedávno jednal s velitelem speciálních sil americké armády o vašem možném nasazení v Afghánistánu znovu v roce 2011. Víte něco bližšího?
My počítáme s tím, že to tak může být. Vyslání ale podléhá rozhodnutí vlády a schválení parlamentu. A to už není naše starost. My jsme výkonný prvek – splníme úkol, který dostaneme. O tom, jaký ten úkol bude, rozhoduje někdo jiný.

Proti nasazení speciálních sil v Afghánistánu se dlouhodobě staví levice. Vaše vyslání často závisí na hlasech jednotlivců. Není vašim vojákům líto, že celý rok poctivě cvičí a pak třeba nevyjedou?
V jednotce máme vyspělé chlapy - profesionály, ne žádné nevystřílené divochy, kteří se třesou na to "někam vtrhnout a ničit". Naši vojáci vědí, jak to je, a tak to i berou. Nespekulují, nediskutují a plně respektují rozhodnutí našich velitelů nebo politických představitelů této země. Naším úkolem je být připraveni a zadání, které dostaneme, bezezbytku a kvalitně splnit.

Některým zákonodárcům v minulosti vadilo právě bojové zaměření mise Enduring Freedom. Zkuste mě, potažmo je, přesvědčit, že speciální síly v Afghánistánu mají své místo.
Jsem velitel vojenské jednotky a přesvědčovat zákonodárce mi nepřísluší. Mým úkolem je, aby jednotka fungovala, byla bojeschopná a připravená. Kromě toho věřím, že dnes si již většina lidí uvědomuje, že spektrum operací, ve kterých mohou být speciální síly použity, je skutečně velmi široké. To, že práce našich speciálních sil má v Afghánistánu své nezastupitelné a velmi důležité místo, a vysoce ji oceňuje i velení NATO, je koneckonců veřejně známou skutečností.

O tom, že speciálové dokážou leccos, se obecně ví. Martin Barták vás nedávno zařadil mezi pět nejlepších na světě. Čím si to vysvětlujete?
Takové poklony od ministra obrany si samozřejmě nesmírně vážím a považuji to za dobrý signál, že naši práci děláme dobře. A čím to je? Lidmi, ničím jiným. Snažíme se jim poskytnout ty nejlepší podmínky pro práci, kvalitně je vybírat, připravovat a dávat jim to nejlepší vybavení. Za tuto péči samozřejmě patří obrovské poděkování našemu velení - ministrovi obrany, řediteli Vojenského zpravodajství a řediteli Ředitelství řízení speciálních sil. A samozřejmě také těm, kteří veleli útvaru přede mnou. Ale aby to neznělo jako sebechvála, i my se neustále snažíme objektivně hodnotit vlastní výsledky a schopnosti, takže víme, že – asi jako každá organizace – i my máme prostor ke zlepšování.

Viděla jsem tu pár vašich vojáků a překvapilo mě, že to nejsou žádní mladíci...
Je pravda, že náš věkový průměr se postupně zvyšuje. Dnes je práce našich lidí náročnější, musejí zvládnout víc a víc složitějších úkolů – například se rychle zorientovat v cizím prostředí, posbírat informace, vyhodnotit je, navázat kontakt s místními, vytvořit plán, zorganizovat a vycvičit lidi, splnit s nimi úkol, a podobně. To dvacetiletý kluk, který o životě nic neví, nezvládne.

Před lety byl důraz trochu jinde. Přijala jste vojáka do bojové jednotky, tam jste ho den co den fyzicky ždímala jako citrón, a on byl po pěti, osmi letech zralý na invalidní důchod. Dnes, jak už jsem řekl, to tak neděláme, a důvodem je, že udělat z nováčka profesionála, trvá řádově roky a stojí to dost peněz a úsilí. I proto se zkušených vojáků zbytečně nezbavujeme – naopak, snažíme se, aby pokud jsou na tom psychicky i zdravotně dobře, u nás zůstali co nejdéle. I po deseti, patnácti letech jsou nám užiteční – ať už v boji, nebo třeba jako instruktoři.

Jaké vlastnosti by měl mít typický "bojovník"?
Je těžké to zobecnit, ale nezbytná je extrémní odolnost vůči stresu, psychické a fyzické zátěži. Náš příslušník se musí umět dobře a rychle rozhodovat. Musí to být týmový hráč. A musí umět vést lidi - i když třeba bude ze začátku jen člen skupiny, může se dostat do situace, kdy bude muset převzít roli lídra.

Ptám se proto, že i ten nejlepší voják je jen člověk a určitě jsou situace, kdy extrémní tlak nemusí vydržet.
Snažíme se tomu předejít zaprvé pečlivým výběrem. Adepti musejí projít jednak fyzickými, ale i velmi tvrdými psycho-diagnostickými testy. Ti, co uspějí v prvním kole, a hlásí se k bojovým jednotkám, pak absolvují další selekci v poli. Ta je nesmírně fyzicky náročná – lidé jsou pořád venku, pod obrovským psychickým i fyzickým tlakem, plní řadu úkolů se zátěží, s minimem spánku. To vše se děje pod neustálým dohledem a hodnocením našich psychologů a instruktorů.

Chci tím říci, že u toho, kdo úspěšně zvládne takovýto výběr, je veliká pravděpodobnost, že problémy ustojí lépe než ten, koho bychom přijali bez testování. Nicméně pořád platí, co jste řekla – i sebelepší bojovník je jen člověk. Proto, zadruhé, s lidmi nepřetržitě pracujeme. Naši psychologové je sledují před výjezdem do mise, během ní i po návratu a vlastně během celého roku – podle potřeby. Stejně se věnujeme, pokud k tomu máme souhlas, i rodinám – například manželkám a rodičům, když potřebují pomoc, radu nebo jen chtějí vědět, jak se manželovi či synovi v zahraničí daří a zda je v pořádku. Tak se našim lidem snažíme vytvořit podmínky, aby dosahovali optimálních výkonů.

Prvního května jste do Prostějova nastoupil jako nový velitel. Jak se cítíte a jaké máte s jednotkou plány?
Asi jako v každém začátku je teď pro mne vše dost hektické. I když jsem u jednotky v minulosti sloužil, poslední téměř čtyři roky jsem plnil úkoly jinde, a tak se především seznamuji s novými lidmi a nasávám informace. Co se týče mých plánů – chápu vedení především jako službu svým lidem. Takže všechny mé myšlenky souvisí s tím, abych svým podřízeným zajistil co nejlepší podmínky k tomu, aby mohli být ještě lepší, než jsou teď.

žádné komentáře | přidat komentář

Armada šetří?!

8. červen 2010 | 21.40 | rubrika: Bez názvu

Armáda šetří, zvažuje prodloužení rotace vojáků

v zahraničních misích na rok

Armáda uvažuje, že prodlouží rotaci vojáků v zahraničních misích z nynějších šesti měsíců na celý rok. Důvodem opatření je úspora financí. Snížily by se zejména náklady na výcvik. Podle analýzy Velitelství společných sil, mezi něž patří letectvo a pozemní vojsko, by mohly resortu obrany v následujících dvou letech chybět až čtyři miliardy korun.

Ušetřit peníze by armáda mohla například také zrušením samostatných záchranných rot, které poskytují pomoc civilistům při živelních pohromách. Ministerstvo obrany mezeru v rozpočtu i nutnost úspor popírá.

"Rozpočtový rámec není zatím stanoven, vláda o něm bude teprve rozhodovat. Jakékoliv úvahy tohoto typu jsou tedy předčasné a neopodstatněné," reagovala na informace zveřejněné deníkem E15 mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičová.

Ve hře je i zrušení vrtulníkového letectva

Z analýzy Velitelství společných sil vyplývá, že armádě budou v následujících dvou letech chybět peníze na provoz letecké techniky a na výcvik pilotů. Jednou z možností řešení by tak podle materiálu mělo být zrušení vrtulníkového letectva. Radikální varianta počítá dokonce s propouštěním stovek profesionálů a zánikem vrtulníkových základen v Přerově a v Náměšti nad Oslavou.

O práci na zrušených leteckých základnách by přišlo více než 1400 vojáků z povolání, z toho 130 pilotů. Těm se přitom dosud propouštění v rámci úspor na ministerstvu obrany vyhýbalo, neboť jejich výcvik je velmi nákladný a je těžké piloty nahradit. Dalších 150 zaměstnanců by mělo odejít ze základny dopravního letectva v Praze-Kbelích, kde má být podle analýzy omezen provoz.

Vzdušné síly by přestaly provozovat i nové ruské vrtulníky Mi-24/35 a Mi-171, skončily by také cvičné L-39 Albatros. Armáda naopak nadále počítá s bitevníky L-159, v provozu zůstanou i nové airbusy a letouny CASA. O místa se nemusejí obávat piloti nadzvukových gripenů. Pozemních sil by se úsporné kroky tak drasticky nedotkly.

Pro radiolokátory není v Česku využití

Vojáci by se také mohli rozloučit s dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur, které nemají v České republice využití. Armáda je proto již před časem nabídla k ochraně polské základny v Afghánistánu. Arthury obsluhují čtyři desítky lidí.

Méně radikální verze počítá s výraznými finančními úsporami 1,6 miliardy korun ročně. Armáda by v tomto případě výrazně omezila výcvik vojáků. Nejvíce by se zaměřila na trénink budoucích příslušníků zahraničních misí. Ti by následně do bojových operací NATO jezdili na rok, místo dosavadních šesti měsíců.

Cvičení hlavně na simulátorech

Pro výcvik by vojáci používali pouze nejlevnější typy munice. Zcela zakázán nebo alespoň omezen by byl nácvik zacházení s velmi nákladnou municí. Například protitanková řízená střela Spike stojí podle materiálu 3,8 miliónu korun za kus. Vojáci by také mnohem více než dřív cvičili na simulátorech místo ve skutečné akci.

Armáda by také mohla zrušit samostatné záchranné roty. Analýza u tohoto kroku odhaduje možnou úsporu na téměř 18 miliónů korun ročně. Další peníze by obrana uspořila omezením své účasti na oslavách nebo propagačních akcích.

Velitelství společných sil má pod sebou více než polovinu ze všech zaměstnanců obranného resortu. Spadá pod něj veškeré letectvo a téměř všechna pozemní technika. Společné síly také vysílají vojáky a techniku do zahraničních misí.

Jak bude ministerstvo obrany situaci řešit, není jasné. Loni muselo kvůli rozpočtovým škrtům propustit 3000 vojáků a občanských zaměstnanců. Zároveň však čelí kritice za nákup obrněných transportérů Pandur, letounů CASA a vozidel Iveco, za něž utratí přes dvacet miliard korun.

Reakce Ministerstva obrany na článek v E15

8.6.2010 • Článek redaktora Pavla Otta "Vojsko zvažuje úplné vyřazení vrtulníků" uveřejněný v deníku E15 je lživý a spekulativní. Autor článku nevznesl své dotazy na tiskový odbor Ministerstva obrany, nemá tedy relevantní zdroj informací.

Jeho tvrzení, že armáda propustí až 1800 vojáků, je zcela nepravdivé. Stejně jako tvrzení, že hrozí zánik vrtulníkové základny v Přerově. O žádných takovýchto krocích Ministerstvo obrany neuvažuje.

Další lživou informací je tvrzení, že Ministerstvo obrany musí během dvou let ušetřit čtyři miliardy korun. Rozpočtový rámec není zatím stanoven, vláda o něm bude teprve rozhodovat. Jakékoliv úvahy tohoto typu jsou tedy předčasné a neopodstatněné.

Na žádné z autorových tvrzení neexistuje relevantní podkladový materiál, který by tyto kroky navrhoval či nařizoval jejich realizaci.

Lucie Kubovičová, tisková mluvčí MO

žádné komentáře | přidat komentář

Následky

27. leden 2010 | 18.35 | rubrika: Bez názvu

Praha - Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek nařídil několika tisícům vojáků a civilních zaměstnanců armády povinné očkování proti prasečí chřipce. Do života tak uvedl vládní usnesení z 11. ledna, které hovoří také o očkování policistů a hasičů. Pokud některý z vojáků neuposlechne, čeká jej trest včetně možného snížení platu. Vojákům se podobné nařízení nelíbí, napsal server iDnes.cz.

"Nejsme pokusní králíci. Ať to nechají na naší volbě, jestli chceme být očkováni, či ne," citoval server jednoho z vojáků.

"V rámci resortu obrany se očkování bude týkat přibližně 16.000 osob, jak vojáků, tak občanských zaměstnanců," sdělila ČTK mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. O začátku očkování rozhodl podle ní hlavní vojenský hygienik. Současné období poklesu nákazy totiž označil za vhodnou dobu před možnou druhou vlnou chřipkových onemocnění. Picek a jeho nejbližší podřízení si pro injekci vakcíny přišli už minulý pátek.

Česká vláda v reakci na možnou pandemii prasečí chřipky rozhodla už loni o očkování osob nezbytných pro zajištění chodu státu. Očkováni jsou ale především lidé s nemocemi, které by chřipka mohla výrazně zkomplikovat. V lednu pak vláda okruh očkovaných osob rozšířila.

Česká veřejnost není očkování příliš nakloněna. Zatím se podle ministerstva zdravotnictví nechalo očkovat asi 30 procent lidí vybraných k očkování

P.S. A co následky?! Zprávy ze světa jsou alarmující,viz.obrázky.

1

2

3

4

žádné komentáře | přidat komentář

Extremisti mezi námi.

15. listopad 2009 | 12.36 | rubrika: Bez názvu

V pátek nám oznámili, že ve středu proběhne kontrola osobních věcí, aby se našli všichni ti "extremisti" a jiní živlové. Bude tak probíhat ponižující šťourání v osobních věcech, skříních, stolech atp., bez kousku smyslu, když bylo všem podstatě řečeno "máte pět dní na to, abyste si z práce odnesli všechny nacistické symboly a pomůcky, drogy, chlast, munici, dětský porno a tajný dokumenty co se jen tak válí v zásuvkách stolů", aby vše dopadlo na jedničku.