Praha - Více než jednu miliardu korun ročně chce Nečasova vláda ušetřit zdaněním tzv. výsluhových příspěvků.Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvažuje o tom, že by se z těchto dávek, které byly dosud osvobozeny od daně, platila 15procentní daň.Novela zákona o daních z příjmu je už v připomínkovém řízení, vláda by se jí měla zabývat v nejbližší době. Slib zdanění výsluh stvrdily strany v koaliční smlouvě.Na výsluhy mají po patnácti letech služby nárok vojáci, celníci, policisté, hasiči a pracovníci vězeňské služby. Renta se vyplácí až do důchodu a odvíjí se od výše platu.
Na výsluhy 7 a půl miliardy
Stát dá ze své kasy na výsluhy ročně přibližně sedm a půl miliardy korun. Zdanění výsluh částku sníží.
"Uvažovaný pozitivní dopad na veřejné rozpočty (státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů) by byl něco přes jednu miliardu korun," odhaduje úsporu Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. "Zatím neexistuje finální návrh (novely zákona o daních), zatím se uvažuje o zdanění 15 %," dodal.
Fakta
Na výsluhový příspěvek vzniká nárok po 15 letech služby vojáka z povolání v základní výši 5 % průměrného měsíčního hrubého platu (PMHP). S dalšími odslouženými léty se výše příspěvku zvyšuje, až za 20 let služby vojáka z povolání dosáhne 36 % PMHP.
U policie činí výsluhový příspěvek 20% měsíčního hrubého služebního příjmu, jestliže policista vykonával službu alespoň po dobu 15 let. Za 16. až 20. rok služby se příspěvek zvyšuje o 3% za každý ukončený rok. Za 21. 25. rok služby se příspěvek zvyšuje o 2% za každý ukončený rok a za 26. rok služby a každý další ukončený rok služby se příspěvek zvyšuje o 1%. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50% měsíčního hrubého služebního příjmu.
Pokud je následně vypočtený důchod nižší než renta, tak stát rozdíl až do smrti dorovnává.
Průměrná výše výsluhového příspěvku je v současné době více než 11 tisíc korun měsíčně.
Vojáci i policisté už reagují, na sociálních sítích i odborných webech se diskutuje i o samotném smyslu existence těchto výhod.
Kdo má nárok? Lovci Talibánců i úředníci
Diskutující mezi sebou vedou spor, kdo všechno má na výsluhy právo. Někdo je zcela zpochybňuje.
"Výsluhy bych dal pouze těm, co udělali ve službě výjimečný čin a nesou za to náledky. Např. hasič nebo policista zachrání lidský život a utrpí u toho zranění s trvalými následky. Ti by si tu výsluhu plně zasloužili," namítá diskutující v otevřeném fóru strany Věci veřejné na facebooku.
Výsluhy berou ale i úředníci, kteří se rozhodnou, například z armády, odejít. V roce 2002 vzbudil rozruch případ, kdy bývalí vojácí z povolání, kteří pracovali jako úředníci na ministerstvu obrany, odešli do záloh, přičemž některým byl narychlo zvýšen služební závazek o pět let, aby měli nárok na vyšší výsluhy.
"Takové zcivilnění ministerstva je karikatura. Ti úředníci zůstali na svých místech se svými tarifními platy a dostávají ještě výsluhový příspěvek," interpeloval tehdy Petr Nečas ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, kterého tehdy stínoval.
Sníží se i platy
Policie i armáda, stejně jako hasiči a celníci, nadto přijdou o část platu, stejně jako všichni státní zaměstnanci. I s tím vláda Petra Nečase v rámci škrtů počítá.
Kabinet v úterý schválil návrh limitů státního rozpočtu na příští rok s deficitem 135 miliard korun. Například ministr vnitra Radek John musí uspořit 8 miliard a 300 milionů. Přiznal, že policejní sbor bude muset zeštíhlet.
Za výsluhy policistů a hasičů, spadající pod Johna, má letos stát zaplatit čtyři miliardy korun (částky jsou před plánovaným zdaněním), za vojáky dvě a půl miliardy. Za výsluhy celníků necelou půl miliardu a pracovníků vězeňské služby o něco víc než půl miliardu.
Zdanit se má i odbytné a odchodné vojáků a bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. Promítnuto do rozpočtu, další více než miliardu korun.